|
|
Malířství francouzského císařského dvora 19. století
Kšinská, Anna ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit tvorbu francouzského malířství 19. století v období vlády císaře Napoleona I. a porozumět mu v souvislosti s historickým kontextem doby. Před tím, než charakterizujeme období císařství, tak se v první části zmíníme o podobě předešlého období - francouzské monarchie a také období od Velké francouzské revoluce do vzniku císařství s jejimi estetickými a ideály. Takto lépe porozumíme nově vzniklé estetice malířství císařství nazývané jako empír. Empír charakterizujeme v druhé části práce a zároveň si představíme jeho konkrétní malíře. Malířství u dvora císaře Napoleona I. porovnáme s malířstvím na dvoře monarchy Ludvíka XIV. Jelikož s osobností Napoleona nebyla spaja vždy obliba, seznámíme se v poslední kapitole teoretické části s tvorbou karikatur císaře. V praktické části se budeme zabývat nejprve konkrétními motivy empíru a ukážeme je na tvorbě malířů. Porovnáme portrétní vyobrazování panovníků na obrazech z doby monarchie a císařství. Přesněji portrét Ludvíka XIV. s portrétem Napoleona I. Nakonec si představíme konkrétní díla tvůrců karikatur. KLÍČOVÁ SLOVA císařský dvůr, estetické ideály empíru, obrazy empíru, malířství monarchie, karikatury
|
|
|
František Gellner. Text - obraz - kontext
Kořínková, Lucie ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá Františkem Gellnerem; programově se přitom snaží nevylučovat z předmětu svého zájmu žádnou ze složek jeho literárního a výtvarného díla, ale představit je pokud možno v jejich heterogenitě, a přece ve vzájemném propojení. Nově se snaží interpretovat konkrétní Gellnerovy práce literární i kreslířské s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času zcela ztratily z horizontů recepce. Kapitola první rekapituluje dosavadní recepci díla Františka Gellnera a zabývá se obrazem autora v českém kulturním prostoru. Kapitola druhá se s využitím podrobných analýz rukopisného materiálu některých Gellnerových textů snaží postihnout Františka Gellnera jako tvůrčí typ opakující jisté postupy a motivy napříč svým dílem. Kapitola třetí se věnuje otázkám nikoliv neproblematicky konstruované Gellnerovy národnostní identity a tomu, jakým způsobem se tyto otázky odrážejí v jeho reflexi židovství, respektive jeho antisemitismu. Kapitola čtvrtá sleduje vazby Gellnerovy tvorby a periodického tisku, pro nějž byly jeho práce nejčastěji určeny. Pátá kapitola je z těchto věnovaná Lidovým novinám coby periodiku, pro nějž Gellner napsal a nakreslil vůbec nejvíce svých prací; podrobně analyzuje vazby Gellnerovy veršované, fejetonní i karikaturní publicistiky...
|
|
|
Malířství francouzského císařského dvora 19. století
Kšinská, Anna ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit tvorbu francouzského malířství 19. století v období vlády císaře Napoleona I. a porozumět mu v souvislosti s historickým kontextem doby. Před tím, než charakterizujeme období císařství, tak se v první části zmíníme o podobě předešlého období - francouzské monarchie a také období od Velké francouzské revoluce do vzniku císařství s jejimi estetickými a ideály. Takto lépe porozumíme nově vzniklé estetice malířství císařství nazývané jako empír. Empír charakterizujeme v druhé části práce a zároveň si představíme jeho konkrétní malíře. Malířství u dvora císaře Napoleona I. porovnáme s malířstvím na dvoře monarchy Ludvíka XIV. Jelikož s osobností Napoleona nebyla spaja vždy obliba, seznámíme se v poslední kapitole teoretické části s tvorbou karikatur císaře. V praktické části se budeme zabývat nejprve konkrétními motivy empíru a ukážeme je na tvorbě malířů. Porovnáme portrétní vyobrazování panovníků na obrazech z doby monarchie a císařství. Přesněji portrét Ludvíka XIV. s portrétem Napoleona I. Nakonec si představíme konkrétní díla tvůrců karikatur. KLÍČOVÁ SLOVA císařský dvůr, estetické ideály empíru, obrazy empíru, malířství monarchie, karikatury
|
|
|
Kreslené politické komentáře: svoboda projevu a obvinění z difamace
Hořavová, Tatiana ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá žánrem kresleného politického komentáře, což je žánr, kterému se v současnosti nevěnuje příliš pozornost. Práce se snaží zmapovat jak minulost, tak dnešní pozici žánru a popsat jeho funkce a možnosti; zejména se však soustředí na možné střety svobody projevu a jiných svobod, práv a zájmů, ke kterým v tvorbě karikaturistů může docházet. Ukazuje, jak se tyto střety odrážejí na pozici žánru samotného, a analyzuje, odkud přicházejí snahy nebo úvahy o limitování svobody projevu karikaturistů. Zkoumá dvě různá prostředí - kontinentální evropské a americké - jako oblasti s různou právní tradicí a historií, což se projevuje v odlišném chápání a úpravě konceptu svobody slova. Prostřednictvím zkoumání tří kontroverzních případů karikatur z těchto prostředí dochází k závěru, že výraznou výzvou žánru kresleného politického komentáře je v současnosti zvláště v americkém prostředí fenomén politické korektnosti, který má na žánr kresleného komentáře téměř umrtvující vliv. Porovnává také souvis karikatur se stavem svobody slova ve zkoumaných oblastech obecně a upozorňuje na možnou deterioraci žánru jako dopad přílišných ústupků a omezování svobody projevu. Zabývá se také možnou budoucností žánru kresleného politického komentáře.
|
|
|
Sebereflexe české společnosti. Přelom 19. a 20. století v perspektivě humoristických časopisů
Fronk, Václav ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
V celých českých dějinách nalezneme jen málo období, ve kterých by docházelo k tolika převratným změnám trvalého charakteru, jako tomu bylo během posledního čtvrtstoletí před první světovou válkou. Pokrok se v této době nevyhne žádné z oblastí života společnosti. Projeví se v kultuře, politice i v ekonomických vztazích, není pouze záležitostí "velké historie", ale v podobě překotně se měnící každodennosti zasahuje do všech vrstev obyvatelstva. Výrazná změna letopočtu pak toto beztak již zjitřené prožívání času dále zintenzívní. Rozdíly mezi starým světem 19. století a nastávajícím 20. věkem budou vnímány v tomto srovnání, a proto ještě citlivěji, než tomu bylo s jednotlivými dílčími projevy modernizace doposud. Nadcházející doba je spojena s napjatým očekáváním. Zdaleka však nejde pouze o nadšení z dosud netušených možností, neméně zajímavé jsou hlasy k novinkám kritické až odmítavé. Ani ty proto nezůstanou v následujících úvahách opomenuty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.